5. Nejjednodušší možnost jak nabootovat do právě vytvořeného
uživatelského prostředí je uložit ho ve formátu pro Linuxový
- startovací RAM-disk a nabootovat Linux s tímto RAM-diskem.
+ startovací RAM-disk a nabootovat Linuxové jádro s tímto RAM-diskem.
Aby vše fungovalo jak má, kromě souborů v adresáři `_install` musí
RAM-disk obsahovat i několik položek v adresáři `/dev` pro přístup
- k virtuálním terminálům.
+ k virtuálním terminálům. V závislosti na vašem oprávnění můžete
+ RAM-disk vytvořit jedním z následujících způsobů:
1. Pokud máte *rootovská* práva, použijte ke tvorbě RAM-disku
následující příkazy:
(cd _install; find . | cpio -o -H newc | gzip) > ramdisk
2. Bez rootovských práv můžete RAM-disk vytvořit pomocí nástroje
- [gen_init_cpio][gic].
+ [gen_init_cpio][gic]. Pokud program nemáte na svém počítači,
+ zkompilujte si ho ze [zdrojových kódů][gic].
(
cat <<EOF
gen_init_cpio filelist | gzip > ramdisk
- Nejprve vytvoříme seznam souborů (`filelist`), které má ramdisk
- obsahovat. Nástroj `gen_init_cpio` pak podle toho seznamu
- vytvoří obraz ramdisku, který "zazipujeme" příkazem `gzip` a
- uložíme do souboru `ramdisk`.
+ Výše uvedené příkazy fungují následovně: Nejprve vytvoříme
+ seznam souborů (`filelist`), které má ramdisk obsahovat. Nástroj
+ `gen_init_cpio` pak podle toho seznamu vytvoří obraz ramdisku,
+ který "zazipujeme" příkazem `gzip` a uložíme do souboru
+ `ramdisk`.
[gic]:http://git.kernel.org/?p=linux/kernel/git/torvalds/linux-2.6.git;a=blob;f=usr/gen_init_cpio.c;hb=HEAD
qemu-system-x86_64 -kernel /boot/vmlinuz-3.2.0-4-amd64 -initrd ramdisk
- Na 32-bitovém systému většinou stačí zkrácený název `qemu`:
+ Na 32-bitovém systému použijte:
- qemu -kernel /boot/vmlinuz-2.6.26-2-686 -initrd ramdisk
+ qemu-system-i386 -kernel /boot/vmlinuz-2.6.26-2-686 -initrd ramdisk
Pokud systém nabízí hardwarovou podporu virtualizace, je výhodné
použít [KVM][kvm]. Výsledek pak běží rychleji. Například: