Revert "Added a comment: Textured doing great feedings standing, drivers, cholestasis."

[edu/osp-wiki.git] / cviceni / 2.mdwn

diff --git a/cviceni/2.mdwn b/cviceni/2.mdwn
index 6c0cc02d1d4b0ab535398b336d4414f1dffb6c75..1b0568f6eb535597de73852855f381a7b7c7e889 100644 (file)
--- a/cviceni/2.mdwn
+++ b/cviceni/2.mdwn
@@ -119,11 +119,12 @@ Postup
 
 5. Nejjednodušší možnost jak nabootovat do právě vytvořeného
    uživatelského prostředí je uložit ho ve formátu pro Linuxový
-   startovací RAM-disk a nabootovat Linux s tímto RAM-diskem.
+   startovací RAM-disk a nabootovat Linuxové jádro s tímto RAM-diskem.
    
    Aby vše fungovalo jak má, kromě souborů v adresáři `_install` musí
    RAM-disk obsahovat i několik položek v adresáři `/dev` pro přístup
-   k virtuálním terminálům.
+   k virtuálním terminálům. V závislosti na vašem oprávnění můžete
+   RAM-disk vytvořit jedním z následujících způsobů:
 
    1. Pokud máte *rootovská* práva, použijte ke tvorbě RAM-disku
       následující příkazy:
@@ -134,7 +135,8 @@ Postup
           (cd _install; find . | cpio -o -H newc | gzip) > ramdisk
 
    2. Bez rootovských práv můžete RAM-disk vytvořit pomocí nástroje
-      [gen_init_cpio][gic].
+      [gen_init_cpio][gic]. Pokud program nemáte na svém počítači,
+      zkompilujte si ho ze [zdrojových kódů][gic].
 
           (
           cat <<EOF
@@ -156,10 +158,11 @@ Postup
             
           gen_init_cpio filelist | gzip > ramdisk
 
-   Nejprve vytvoříme seznam souborů (`filelist`), které má ramdisk
-   obsahovat. Nástroj `gen_init_cpio` pak podle toho seznamu vytvoří
-   obraz ramdisku, který "zazipujeme" příkazem `gzip` a uložíme do
-   souboru `ramdisk`.
+      Výše uvedené příkazy fungují následovně: Nejprve vytvoříme
+      seznam souborů (`filelist`), které má ramdisk obsahovat. Nástroj
+      `gen_init_cpio` pak podle toho seznamu vytvoří obraz ramdisku,
+      který "zazipujeme" příkazem `gzip` a uložíme do souboru
+      `ramdisk`.
 
 [gic]:http://git.kernel.org/?p=linux/kernel/git/torvalds/linux-2.6.git;a=blob;f=usr/gen_init_cpio.c;hb=HEAD      
 
@@ -173,18 +176,21 @@ Postup
    příkazu byste za parametrem *-kernel* uvedli cestu k vámi
    zkompilovanému jádru.
 
-6. Bootování jádra s naším filesystémem (v emulátoru):
+6. Bootování jádra s naším filesystémem (v softwarovém emulátoru
+   systému):
 
    Na 64-bitovém systému spustíme emulátor následovně:
 
        qemu-system-x86_64 -kernel /boot/vmlinuz-3.2.0-4-amd64 -initrd ramdisk
 
-   Na 32-bitovém systému většinou stačí zkrácený název `qemu`:
+   Na 32-bitovém systému použijte:
 
-       qemu -kernel /boot/vmlinuz-2.6.26-2-686 -initrd ramdisk
+       qemu-system-i386 -kernel /boot/vmlinuz-2.6.26-2-686 -initrd ramdisk
 
    Pokud systém nabízí hardwarovou podporu virtualizace, je výhodné
-   použít [KVM][kvm]. Výsledek pak běží rychleji. Například:
+   použít virtualizační nástroj [KVM][kvm]. Výsledek pak běží
+   rychleji. KVM vychází z qemu a má tudíž téměř stejné parametry
+   příkazové řádky. Například:
 
        kvm -kernel /boot/vmlinuz-3.2.0-4-amd64 -initrd ramdisk