lectures: minor update of link to LinuxDays 2023 presentation listing.

[edu/osp-wiki.git] / cviceni / 2.mdwn

diff --git a/cviceni/2.mdwn b/cviceni/2.mdwn
index a593a62a7f6e693cd634c328d5c32848a9825313..1b0568f6eb535597de73852855f381a7b7c7e889 100644 (file)
--- a/cviceni/2.mdwn
+++ b/cviceni/2.mdwn
@@ -5,133 +5,164 @@
 Cíl cvičení
 ===========
 
 Cíl cvičení
 ===========
 

-Open source projekty se často nepoužívají osamoceně, ale v kombinaci s
-jinými OSS projekty, čímž vznikají tak tzv. OSS stacky. Asi
-nejznámějším stackem je LAMP – Linux, Apache, MySQL, PHP. Na dnešním
-cvičení se seznámíme s dalším, velmi často používaným, stackem
-[Linux][kenrel] + [BusyBox][bb] (+[Dropbear][dropbear] SSH server).
-
-[BusyBox][bb] je sada UNIXových uživatelských nástrojů (shell, editor,
-utility jako ls, mkdir, …) zkompilovaná do jedné binárky. V kombinaci
-s jádrem Linuxu tak dostáváme kompletní operační systém s poměrně
+Cílem tohoto cvičení je prakticky si procvičit informace probírané na
+2. přednášce a motivovat vás ke 4. přednášce "*Linuxové jádro – vznik,
+vývoj, skladba a ovladače; GNU libc a uživatelský prostor*". Pokud vám
+nejsou jasné některé souvislosti, doporučujeme zkusit si informace
+vygooglovat a připravit si otázky na 4. přednášku.
+
+Open source software (OSS) projekty se často nepoužívají osamoceně,
+ale v kombinaci s jinými OSS projekty, čímž vznikají tak tzv. OSS
+stacky. Asi nejznámějším stackem je LAMP – Linux, Apache, MySQL, PHP.
+Na dnešním cvičení se seznámíme s dalším, velmi často používaným,
+stackem [Linux][] + [BusyBox][] (+[Dropbear][] SSH server).
+
+[BusyBox][] je sada UNIXových uživatelských nástrojů (shell, editor,
+utility jako ls, mkdir, …) zkompilovaná do jedné binárky. V kombinaci
+s jádrem Linuxu tak dostáváme kompletní operační systém s poměrně

 malými nároky na paměť. Díky tomu se tato kombinace často používá ve
 vestavěných (embedded) aplikacích jako například
 [WiFi routery či ADSL modemy][owrt].
 
 malými nároky na paměť. Díky tomu se tato kombinace často používá ve
 vestavěných (embedded) aplikacích jako například
 [WiFi routery či ADSL modemy][owrt].
 

-V tomto cvičení si zkusíte vytvořit kompletní open source operační
-systém z Linuxového jádra a uživatelského prostředí tvořeného právě
+V tomto cvičení si zkusíte vytvořit kompletní open source operační
+Systém z Linuxového jádra a uživatelského prostředí tvořeného právě

 BusyBoxem. Dále si vyzkoušíte naprogramovat jednoduchý modul do jádra.
 
 BusyBoxem. Dále si vyzkoušíte naprogramovat jednoduchý modul do jádra.
 

-[kenrel]: http://kernel.org/
-[bb]:http://busybox.net/
+[Linux]: http://kernel.org/
+[BusyBox]:http://busybox.net/

 [owrt]:http://www.openwrt.org/
 [owrt]:http://www.openwrt.org/

-[dropbear]:http://matt.ucc.asn.au/dropbear/dropbear.html
+[Dropbear]:http://matt.ucc.asn.au/dropbear/dropbear.html

 
 Postup
 ======
 
 
 Postup
 ======
 

-1. Stáhneme [zdrojové kódy][bbgit] projektu [BusyBox][bb]:
+1. Stáhněte si zdrojové kódy z git repozitáře projektu [BusyBox][]
+   (adresu repozitáře si najděte sami).

 
 

-        git clone git://busybox.net/busybox.git --reference /usr/src/busybox.git
-        cd busybox
+       git clone ...
+       cd busybox

 
     Protože se jedná o aktuální vývojový snapshot, je možné, že se
     při překladu, instalaci nebo používání vyskytne chyba. Naší výhodou
 
     Protože se jedná o aktuální vývojový snapshot, je možné, že se
     při překladu, instalaci nebo používání vyskytne chyba. Naší výhodou

-    však je, že máme k dispozici kompletní historii projektu
+    však je, že máme k dispozici kompletní historii projektu

 
 

-        qgit
+       gitk

 
     a můžeme si vybrat verzi, kde se chyba nevyskytuje. Například
 
 
     a můžeme si vybrat verzi, kde se chyba nevyskytuje. Například
 

-        git checkout -f 1_18_3
-
-[bbgit]:http://git.busybox.net/busybox/
+       git checkout -f 1_22_0

 
 2. Zkonfigurujeme jak chceme BusyBox přeložit. 
 
 
 2. Zkonfigurujeme jak chceme BusyBox přeložit. 
 

-        make menuconfig
+       make menuconfig

 
 

-   Vystačíme s výchozí konfigurací, takže zvolit `Exit` a odpovědět
-   `Yes`, že chceme konfiguraci uložit.
+   Vystačíme s výchozí konfigurací, takže zvolte `Exit` a odpovězte
+   `Yes`, že chcete konfiguraci uložit.

    
 3. Kompilaci provedeme tradičně příkazem
 
    
 3. Kompilaci provedeme tradičně příkazem
 

-        make
+       make

 
 4. Příkazem
 
 
 4. Příkazem
 

-        make install
+       make install

 
 

-    nainstalujeme busybox do adresáře `./_install`. Všimněte si, že se
-    tam nachází pouze jedna binárka `bin/busybox` a všechno ostatní
-    jsou pouze symbolické odkazy na tuto binárku.
+    nainstalujeme busybox do adresáře `./_install`. Všimněte si (`ls
+    -lR _install`), že se tam nachází pouze jedna binárka `bin/busybox`
+    a všechno ostatní jsou pouze symbolické odkazy na tuto binárku.

     
     

-    Protože neprovádíme tzv. *křížový překlad*, který je běžný pro v
-    případě vestavěných zařízení, můžeme výsledek hned otestovat
-    například spuštěním shellu: `./_install/bin/sh` (ukončíme ho např.
-    příkazem `exit`).
+    Protože neprovádíme tzv. *křížový překlad* (cross compilation),
+    který je běžný v případě vestavěných zařízení, můžeme výsledek
+    hned otestovat například spuštěním shellu: `./_install/bin/sh`
+    (ukončíme ho např. příkazem `exit`).

     
     

-    V případě skutečného vestavěného systému bychom museli pokračovat
+    V případě skutečného vestavěného systému bychom museli pokračovat

     dál a busybox otestovat až po nabootování na cílovém hardwaru.
 
     dál a busybox otestovat až po nabootování na cílovém hardwaru.
 

-5. Pokud máte na vašem počítači práva superuživatele root, můžete
-   otestovat BusyBox v chroot prostředí, t.j. se stejným jádrem jako
+5. Pokud máte na svém počítači práva uživatele `root`, můžete
+   otestovat BusyBox v [chroot prostředí][chroot], t.j. se stejným jádrem jako

    právě běží na vašem počítači, ale se souborovým systémem tvořeným
    pouze BusyBoxem:
 
    právě běží na vašem počítači, ale se souborovým systémem tvořeným
    pouze BusyBoxem:
 

-        # chroot _install /bin/sh
+       # chroot _install /bin/sh

 
    Fungovat to ale nebude, protože ke spuštění BusyBoxu jsou potřeba
 
    Fungovat to ale nebude, protože ke spuštění BusyBoxu jsou potřeba

-   knihovny, které v nejsou v adresáři `_install` dostupné.
+   knihovny, které v nejsou v adresáři `_install` dostupné.
+   
+[chroot]:http://en.wikipedia.org/wiki/Chroot
+
+6. Knihovny, které `busybox` potřebuje ke svému běhu, zjistíte
+   příkazem
+
+       ldd _install/bin/busybox

 
 

-6. Chybějící knihovny zjistíte příkazem
+   Na 32-bitovém systému to může vypadat například takto:

 
 

-        ldd _install/bin/busybox
-       
-   Tyto knihovny musíte nakopírovat do adresáře `_install`
+       linux-gate.so.1 =>      (0xffffe000)
+       libm.so.6 => /lib/i686/cmov/libm.so.6 (0xf777c000)
+       libc.so.6 => /lib/i686/cmov/libc.so.6 (0xf7635000)
+       /lib/ld-linux.so.2 (0xf77aa000)

 
 

-        mkdir _install/lib
-        cp /lib/i686/cmov/libm.so.6 /lib/i686/cmov/libc.so.6 /lib/ld-linux.so.2 _install/lib
+   `linux-gate.so.1` (nebo `linux-vdso.so.1`) je virtuální knihovna,
+   kterou poskytuje jádro Linuxu, takže o tu se starat nemusíte.
+   Ostatní knihovny je potřeba nakopírovat do cílového systému
+   (adresáře `_install`) například následujícím způsobem:

 
 

-   Nyní už můžete spustit BusyBox v chroot prostředí.
+       mkdir _install/lib
+       cp /lib/i686/cmov/libm.so.6 /lib/i686/cmov/libc.so.6 /lib/ld-linux.so.2 _install/lib
+
+   Nezapomeňte, že v cílovém filesystému musí být i tzv. interpretr
+   (`ld-linux`), který je na **64-bitovém systému v adresáři
+   `/lib64`**.
+
+   Nyní už můžete spustit BusyBox v chroot prostředí.

 
 5. Nejjednodušší možnost jak nabootovat do právě vytvořeného
    uživatelského prostředí je uložit ho ve formátu pro Linuxový
 
 5. Nejjednodušší možnost jak nabootovat do právě vytvořeného
    uživatelského prostředí je uložit ho ve formátu pro Linuxový

-   startovací RAM-disk a nabootovat Linux s tímto RAM-diskem.
+   startovací RAM-disk a nabootovat Linuxové jádro s tímto RAM-diskem.

    
    

-   Aby vše fungovalo jak má, kromě souborů v adresáři `_install` musí
-   RAM-disk obsahovat i někoik položek v adresáři `/dev` pro přístup k
-   virtuálním terminálům.
-
-   1. Pokud máte root práva, použijte ke tvorbě RAM-disku následující příkazy:
-
-            mkdir _install/{dev,etc,proc,sys}
-            sudo cp -a /dev/tty? _install/dev
-            ln -s bin/busybox _install/init
-            (cd _install; find . | cpio -o -H newc | gzip) > ramdisk
-
-   2. Bez rootovských práv můžete RAM-disk vytvořit pomocí nástoje
-      [gen_init_cpio][gic].
-
-            (
-            cat <<EOF
-            dir /dev 755 0 0
-            nod /dev/tty0 644 0 0 c 4 0
-            nod /dev/tty1 644 0 0 c 4 1
-            nod /dev/tty2 644 0 0 c 4 2
-            nod /dev/tty3 644 0 0 c 4 3
-            nod /dev/tty4 644 0 0 c 4 4
-            slink /init bin/busybox 700 0 0
-            dir /proc 755 0 0
-            dir /sys 755 0 0
-            EOF
+   Aby vše fungovalo jak má, kromě souborů v adresáři `_install` musí
+   RAM-disk obsahovat i několik položek v adresáři `/dev` pro přístup
+   k virtuálním terminálům. V závislosti na vašem oprávnění můžete
+   RAM-disk vytvořit jedním z následujících způsobů:
+
+   1. Pokud máte *rootovská* práva, použijte ke tvorbě RAM-disku
+      následující příkazy:
+
+          mkdir _install/{dev,etc,proc,sys}
+          sudo cp -a /dev/tty? _install/dev
+          ln -s bin/busybox _install/init
+          (cd _install; find . | cpio -o -H newc | gzip) > ramdisk
+
+   2. Bez rootovských práv můžete RAM-disk vytvořit pomocí nástroje
+      [gen_init_cpio][gic]. Pokud program nemáte na svém počítači,
+      zkompilujte si ho ze [zdrojových kódů][gic].
+
+          (
+          cat <<EOF
+          dir /dev 755 0 0
+          nod /dev/tty0 644 0 0 c 4 0
+          nod /dev/tty1 644 0 0 c 4 1
+          nod /dev/tty2 644 0 0 c 4 2
+          nod /dev/tty3 644 0 0 c 4 3
+          nod /dev/tty4 644 0 0 c 4 4
+          slink /init bin/busybox 700 0 0
+          dir /proc 755 0 0
+          dir /sys 755 0 0
+          EOF

             
             

-            find _install -mindepth 1 -type d -printf "dir /%P %m 0 0\n"
-            find _install -type f -printf "file /%P %p %m 0 0\n"
-            find _install -type l -printf "slink /%P %l %m 0 0\n"
-            ) > filelist
+          find _install -mindepth 1 -type d -printf "dir /%P %m 0 0\n"
+          find _install -type f -printf "file /%P %p %m 0 0\n"
+          find _install -type l -printf "slink /%P %l %m 0 0\n"
+          ) > filelist

             
             

-            gen_init_cpio filelist | gzip > ramdisk
+          gen_init_cpio filelist | gzip > ramdisk
+
+      Výše uvedené příkazy fungují následovně: Nejprve vytvoříme
+      seznam souborů (`filelist`), které má ramdisk obsahovat. Nástroj
+      `gen_init_cpio` pak podle toho seznamu vytvoří obraz ramdisku,
+      který "zazipujeme" příkazem `gzip` a uložíme do souboru
+      `ramdisk`.

 
 [gic]:http://git.kernel.org/?p=linux/kernel/git/torvalds/linux-2.6.git;a=blob;f=usr/gen_init_cpio.c;hb=HEAD      
 
 
 [gic]:http://git.kernel.org/?p=linux/kernel/git/torvalds/linux-2.6.git;a=blob;f=usr/gen_init_cpio.c;hb=HEAD      
 


@@ -139,19 +170,35 @@ Postup
    stáhneme zdrojový kód, nakonfigurujeme a přeložíme. Vzhledem k
    rozsáhlosti jádra (zkompilované zabere na disku cca 1 GB a překlad
    trvá cca 20 minut) tyto kroky přeskočíme a použijeme již připravené
    stáhneme zdrojový kód, nakonfigurujeme a přeložíme. Vzhledem k
    rozsáhlosti jádra (zkompilované zabere na disku cca 1 GB a překlad
    trvá cca 20 minut) tyto kroky přeskočíme a použijeme již připravené

-   jádro z distribuce.
+   jádro z distribuce.

    
    

-   Pokud byste si chtěli přeložit vlastní jádro, v následujícím
-   příkazu byste za parametrem *-kernel* uvedli cestu k vámi
+   Pokud byste si chtěli přeložit vlastní jádro, v následujícím
+   příkazu byste za parametrem *-kernel* uvedli cestu k vámi

    zkompilovanému jádru.
 
    zkompilovanému jádru.
 

-6. Bootování jádra s naším filesystémem (v emulátoru):
+6. Bootování jádra s naším filesystémem (v softwarovém emulátoru
+   systému):
+
+   Na 64-bitovém systému spustíme emulátor následovně:

 
 

-        qemu -kernel /boot/vmlinuz-2.6.26-2-686 -initrd ramdisk
+       qemu-system-x86_64 -kernel /boot/vmlinuz-3.2.0-4-amd64 -initrd ramdisk
+
+   Na 32-bitovém systému použijte:
+
+       qemu-system-i386 -kernel /boot/vmlinuz-2.6.26-2-686 -initrd ramdisk
+
+   Pokud systém nabízí hardwarovou podporu virtualizace, je výhodné
+   použít virtualizační nástroj [KVM][kvm]. Výsledek pak běží
+   rychleji. KVM vychází z qemu a má tudíž téměř stejné parametry
+   příkazové řádky. Například:
+
+       kvm -kernel /boot/vmlinuz-3.2.0-4-amd64 -initrd ramdisk
+
+[kvm]:http://www.linux-kvm.org/        

 
 7. Pokud vše proběhlo správně, zobrazila se hláška
 
 
 7. Pokud vše proběhlo správně, zobrazila se hláška
 

-        Please press Enter to activate this console.
+       Please press Enter to activate this console.

     
    Po stisku Enteru se spustí shell a můžete začít pracovat ve
    vašem právě vytvořeném systému.
     
    Po stisku Enteru se spustí shell a můžete začít pracovat ve
    vašem právě vytvořeném systému.


@@ -159,33 +206,71 @@ Postup
 Možná vylepšení
 ===============
 
 Možná vylepšení
 ===============
 

-Dále můžete provést drobná vylepšení vašeho systému, která vám mohou
-zjednodušit další práci.
+Dále můžete provést drobná (či větší) vylepšení svého nového systému,
+která vám mohou zjednodušit další práci.

 
 1. Můžete připojit souborový systém `/proc`, aby fungovaly příkazy
 
 1. Můžete připojit souborový systém `/proc`, aby fungovaly příkazy

-   jako např. `ps` (výpis běžících procesů). Příkaz spusťte v
-   emulátoru, ne na vaší pracovní stanici.
+   jako např. `ps` (výpis běžících procesů). Příkaz spusťte
+   v emulátoru, ne na vaší pracovní stanici.

 
 

-        mount -t proc none /proc
+       mount -t proc none /proc

 
 

-2. V RAM-disku můžete vytvořit soubor `/etc/init.d/rcS`, který bude
+2. V RAM-disku můžete vytvořit soubor `/etc/init.d/rcS`, který bude

    obsahovat příkazy, které budou spuštěny při bootu systému.
 
    obsahovat příkazy, které budou spuštěny při bootu systému.
 

-        mkdir -p _install/etc/init.d
-        cat <<EOF > _install/etc/init.d/rcS
-        #!/bin/sh
-        mount -t proc none /proc
-        echo Nazdar!!!!
-        EOF
-        chmod +x _install/etc/init.d/rcS    # nastavení spustitelnosti
+       mkdir -p _install/etc/init.d
+       cat <<EOF > _install/etc/init.d/rcS
+       #!/bin/sh
+       mount -t proc none /proc
+       echo Nazdar!!!!
+       EOF
+       chmod +x _install/etc/init.d/rcS    # nastavení spustitelnosti

 
    Nyní musíte znovu vytvořit RAM-disk a nabootovat.
 
 
    Nyní musíte znovu vytvořit RAM-disk a nabootovat.
 

+3. Zachytávání zpráv jádra spuštěného v emulátoru QEMU do souboru.
+   Zprávy jádra je možné přesměrovat na virtuální sériový port a
+   odtamtud pak například na standardní výstup:
+
+       qemu -serial stdio ...
+
+   a jádru předáme parametr `console=ttyS0`
+
+       qemu -serial stdio -append console=ttyS0 ...
+
+4. Pokud chcete z vašeho systému komunikovat po síti, připojte ho na
+   vnější síť pomocí <abbr title="Network Address
+   Translation">NAT</abbr> na uživatelské úrovni:
+
+       qemu -net nic,vlan=0,model=ne2k_pci -net user,vlan=0 ...
+
+5. Pokud QEMU nebo KVM podporuje vytvoření virtio sítě Plan9 a virtuálního
+   souborového systému, tak je možné propagovat do vnitřního systému
+   obsah adresáře hostitelského systému:
+
+       qemu -virtfs local,path=shared_dir_name,security_model=none,mount_tag=shared_tag ...
+
+   Adresářovou strukturu lze z vnitřního systému připojit následujícími
+   příkazy
+
+       modprobe virtio
+          modprobe virtio_ring
+          modprobe virtio_pci
+          modprobe 9pnet
+          modprobe 9pnet_virtio
+          modprobe 9p
+          mkdir -p /mnt/shareddir
+          mount -t 9p -o trans=virtio shared_tag /mnt/shareddir
+
+Další tipy a triky v oblasti virtualizace používané a odzkoušené zprávci
+sítě na naší katedře nalezente na [Wiki Technické Podpory (support)][support-qemu].
+[support-qemu]:http://support.dce.felk.cvut.cz/mediawiki/index.php/Kategorie:Virtualiza%C4%8Dn%C3%AD_stroje
+

 Jaderné moduly
 ==============
 
 Jaderné moduly jsou přeložené kusy kódu, které lze za běhu nahrávat do
 Jaderné moduly
 ==============
 
 Jaderné moduly jsou přeložené kusy kódu, které lze za běhu nahrávat do

-Linuxvého jádra. Pokud bychom chtěli nalézt analogickou věc v
+Linuxového jádra. Pokud bychom chtěli nalézt analogickou věc v

 uživatelském prostředí, pak by to byly *sdílené knihovny*. Jaderný
 modul může obsahovat kód ovladače zařízení, podporu určitého
 souborového systému, může přidávat do jádra nové funkce (např.
 uživatelském prostředí, pak by to byly *sdílené knihovny*. Jaderný
 modul může obsahovat kód ovladače zařízení, podporu určitého
 souborového systému, může přidávat do jádra nové funkce (např.


@@ -211,7 +296,7 @@ Zdrojový kód jednoduchého jaderného modulu vypadá následovně:
     
     module_init(hello_init);
     module_exit(hello_exit);
     
     module_init(hello_init);
     module_exit(hello_exit);

-*Příklad převzat z [LDD3][LDD3].*
+*Příklad převzat z [LDD3][LDD3].*

 
 Překlad modulu provedeme pomocí jednoduchého souboru Makefile, který
 bude obsahovat jedinou řádku (zde předpokládáme, že výše uvedený
 
 Překlad modulu provedeme pomocí jednoduchého souboru Makefile, který
 bude obsahovat jedinou řádku (zde předpokládáme, že výše uvedený


@@ -223,10 +308,10 @@ Nyní stačí zavolat `make` se správnými parametry:
 
     make -C /lib/modules/$(uname -r)/build M=$(pwd) modules
 
 
     make -C /lib/modules/$(uname -r)/build M=$(pwd) modules
 

-Tímto říkáme, že příkaz `make` načte `Makefile` z adresáře se
+Tímto říkáme, že příkaz `make` načte `Makefile` z adresáře se

 zdrojovými kódy aktuálně běžícího jádra (o který adresář se jedná
 zdrojovými kódy aktuálně běžícího jádra (o který adresář se jedná

-můžete zjistít pomocí `readlink -f /lib/modules/$(uname -r)/build`),
-pomocí proměnné `M` řeknete, že se váš modul nachází v aktuálním
+můžete zjisti pomocí `readlink -f /lib/modules/$(uname -r)/build`),
+pomocí proměnné `M` řeknete, že se váš modul nachází v aktuálním

 adresáři a slovo `modules` na konci znamená, že chcete, aby se
 zkompilovaly pouze moduly.
 
 adresáři a slovo `modules` na konci znamená, že chcete, aby se
 zkompilovaly pouze moduly.
 


@@ -240,32 +325,53 @@ modul, který můžete zavést do jádra příkazem
 Zadání
 ======
 
 Zadání
 ======
 

-Vytvořte jednoduchý jaderný modul, který po zavedení do jádra vypíše
-vaše jméno (objeví se ve výstupu `dmesg`). Jinak nemusí dělat nic.
-Předveďte činnost vašeho modulu ve vámi vytvořeném systému běžícím v
-emulátoru.
-
-**Pozor:** V zadání je drobný chyták!
-
-Kdo se bude nudit, může zkusit rozšířit modul tak, aby se jeho jméno
-objevilo v souboru `/proc/myname` nebo vytvořit jednoduchý ovladač,
-který bude vracet vaše jméno při čtení z `/dev/myname`. Návod najdete
-v [tomto článku][henson_drivers] (strany 2 a 3).
+1. Stáhněte si [[tento program|magic]] ([[32-bitová verze|magic32]]) a
+   zprovozněte ho ve vámi vytvořeném systému. Zprovoznění znamená, že
+   po spuštění program nevypíše žádnou chybu. Nezapomeňte nastavit
+   práva pro spouštění příkazem `chmod +x`.
+
+   Ke zjištění případným problémů by se vám mohly hodit příkazy
+   `strace` a `ltrace`. Ten prvý vypisuje všechna systémová volání
+   vyvolaná daným programem a druhý vypisuje jaké funkce ze sdílených
+   knihoven program volá. Zkuste si například spustit následující
+   příkazy:
+
+        echo Ahoj
+        strace echo Ahoj
+        ltrace echo Ahoj
+
+2. Vytvořte jednoduchý jaderný modul, který po zavedení do jádra vypíše
+   vaše jméno (objeví se ve výstupu příkazu `dmesg`). Jinak nemusí dělat nic.
+   Předveďte činnost vašeho modulu ve vámi vytvořeném systému běžícím v
+   emulátoru.
+   
+   Kdo se bude nudit, může zkusit rozšířit modul tak, aby se jeho jméno
+   objevilo v souboru `/proc/myname` nebo vytvořit jednoduchý ovladač,
+   který bude vracet vaše jméno při čtení z `/dev/myname`. Návod najdete
+   v [tomto článku][henson_drivers] (strany 2 a 3).

 
 Tipy a triky
 ============
 
 
 Tipy a triky
 ============
 

-* Pro vyvolání určitého příkazu z historie můžete použít klávesu
+* Pro vyvolání určitého příkazu z historie můžete použít klávesu

   `Ctrl-R` následovanou textem hledaného příkazu. Např:
 
   `Ctrl-R` následovanou textem hledaného příkazu. Např:
 

-        <Ctrl-R>cpio<Enter>
+      <Ctrl-R>cpio<Enter>

 
 

-* Pro rychlé kopírování textu mezi programy (např. příkazy z této stránky do shellu),
+* Pro rychlé kopírování textu mezi programy (např. příkazy z této stránky do shellu),

   můžete použít prostřední tlačítko myši. Funguje to tak, že text označíte myší
   můžete použít prostřední tlačítko myši. Funguje to tak, že text označíte myší

-  (nemačkáte při tom Ctrl-C) a stiskem prostředního tlačítka myši v terminálovém
+  (nemačkáte při tom Ctrl-C) a stiskem prostředního tlačítka myši v terminálovém

   okně ho vložíte na příkazovou řádku shellu. Tím, že při tom nemusíte šahat na
   klávesnici vám to půjde rychleji.
 
   okně ho vložíte na příkazovou řádku shellu. Tím, že při tom nemusíte šahat na
   klávesnici vám to půjde rychleji.
 

+* Pokud je Qemu spouštěný přes vzdálené připojení (např. server postel),
+  je potřeba pro zobrazení emulované obrazovky spouštěného stroje
+  buď provést protunelování X protokolu (`ssh -X`) nebo používat Qemu
+  s emulací obrazovky v textovém režimu `qemu -curses`. Další možnost
+  je emulovat HW bez grafické karty `qemu -nographic` a nastavit testovaný
+  systém tak, aby systémová konzole směřovala na sériový port
+  (`-append console=ttyS0`).
+

 Reference
 =========
 
 Reference
 =========
 


@@ -277,6 +383,14 @@ Reference
 * [Linux Device Drivers, Third Edition][LDD3]
 * [Kbuild & modules](http://git.kernel.org/?p=linux/kernel/git/torvalds/linux-2.6.git;a=blob;f=Documentation/kbuild/modules.txt;hb=HEAD)
 * [/dev/hello_world: A Simple Introduction to Device Drivers under Linux](henson_drivers)
 * [Linux Device Drivers, Third Edition][LDD3]
 * [Kbuild & modules](http://git.kernel.org/?p=linux/kernel/git/torvalds/linux-2.6.git;a=blob;f=Documentation/kbuild/modules.txt;hb=HEAD)
 * [/dev/hello_world: A Simple Introduction to Device Drivers under Linux](henson_drivers)

+* [Rostislav Lisový: Diplomová práce - Rozšíření QEMU o podporu PCI I/O karty a tvorba ovladačů](http://rtime.felk.cvut.cz/hw/index.php/Humusoft_MF6xx)
+* [Filip Navara: Diplomová práce - Rozšíření QEMU o podporu mikrokontroléru AT91SAM7X256](http://rtime.felk.cvut.cz/hw/index.php/AT91SAM7X256)
+* [Aleš Kapica a další: Stránky o virtualizaci z oddělení IT K13135](https://support.dce.felk.cvut.cz/mediawiki/index.php/Kategorie:QEMU)

   
 [LDD3]:http://lwn.net/Kernel/LDD3/
 [henson_drivers]:http://linuxdevcenter.com/pub/a/linux/2007/07/05/devhelloworld-a-simple-introduction-to-device-drivers-under-linux.html
   
 [LDD3]:http://lwn.net/Kernel/LDD3/
 [henson_drivers]:http://linuxdevcenter.com/pub/a/linux/2007/07/05/devhelloworld-a-simple-introduction-to-device-drivers-under-linux.html

+
+<!-- TODO pro pristi rok: Pokud i tohle bude moc jednoduché:
+Zakladni uloha jen za 3 body, za dalsi dva body uloha bez navodu: dame
+jim binarku, ktera bude chctit sdilenou knihovnu a tu budou muset
+napsat. -->