gui-prednaska/index.mdwn

   1 [[!meta title="Grafická uživatelská prostředí a knihovny"]]
   2
   3 [[!toc levels=2]]
   4
   5 #Grafická uživatelská prostředí a knihovny
   6
   7 ## X Window System
   8
   9 - Grafické prostředí pro operační systém UNIX
  10 - Začal vyvíjet institut MIT (Massachusetts Institute of Technology) v r. 1984.
  11 - Označení X11 (verze 11) od r. 1987
  12 - Další verze jsou označovány jako revize.
  13 - Současná podoba systému oken X se principiálně nemění a nová vydání jsou rozšiřující především z pohledu způsobů implementace grafických režimů.
  14 - Klient-server architektura, klient (GUI aplikace) nemusí nutně běžet na stejném stroji, jako server.
  15 - Server se stará o klávesnici, myš a zobrazení grafického výstupu aplikací.
  16 - Klient komunikuje se serverem pomocí socketu. Používá [X-protokol](#x-protocol).
  17 - XFree86 v roce 1992 z X386, což byla implementace X serveru pro 386 architekturu.
  18 - X11R6.4 restriktivnější licence ve verzi 4.4 v únoru 2004.
  19 - Referenční implementací je X server vyvíjený X.Org Foundation.
  20
  21 ![X architektura][1]
  22
  23 ## Správce oken (window manager)
  24
  25 Samotný X Server má na starost pouze zobrazení na obrazovku, obsluhu hardware (grafická karta, myš, klávesnice, touchpad) a sám o sobě je těžko použitelný. Proto se používá spolu se správcem oken (anglicky window manager), který se stará o ovládání uživatelem (přesun a změna velikosti okna) a podobně (horní lišta oken, ohraničení oken, změna velikosti, překrývání atp.). Z hlediska X Serveru je ovšem správce oken jen další klient, a proto je snadno zaměnitelný. Pro Linux existuje několik desítek správců oken, přičemž mezi nejznámějším patří IceWM, FVWM, Sawfish, Window Maker, Kwm, Metacity nebo Fluxbox.
  26
  27 <a name="x-protocol"/>
  28
  29 ## X protokol ###
  30
  31 - Specifikuje způsob komunikace mezi X-Serverem a X-Klienty.
  32 - Nejslavnější implementací je Xlib.
  33
  34 ![Xlib][3]
  35
  36 Používat přímo xlib by bylo poněkud těžkopádné ([[příklad| xlib-example]]), proto vzniklo mnoho knihoven, které se snaží tvorbu GUI aplikací zjednodušit. Např. GTK+, Qt, FLTK, wxWindows, HTML + DOM + JavaScript, atd.
  37
  38 ----------
  39
  40 ## GTK+ (GIMP Toolkit)
  41
  42 - Vytvořen v roce 1997 členy skupiny eXperimental Computing Facility (XCF) Kalifornské university v Berkeley (Spencer Kimball, Peter Mattis a Josh MacDonald) pro vývoj programu GIMP (GNU Image Manipulation Program).
  43 - Napsán objektově v jazyce C, což sebou nese řadu výhod i nevýhod.
  44 - LGPL licence.
  45 - Současná verze již multiplatformní.
  46 - Součást GNU projektu.
  47 - Využívá jej mnoho vyšších programovacích jazyků pro snadný wrapping.
  48
  49 [[GTK+ hello world]]
  50
  51 ----------
  52
  53 ## QT
  54
  55 - Haavard Nord a Eirik Chambe-Eng začali vývoj v roce 1991, později založili firmu Trolltech.
  56 - V r. 2009 ji koupila Nokia.
  57 - V C++ => obtížnější wrapping.
  58 - Multiplatformní "C++ Java".
  59 - Signal/Slot koncept (implementace observer pattern).
  60 - Komerční a LGPL licence (od r. 2009), dříve GPL, ještě dříve podivná QPL (1998) kvuli KDE.
  61
  62 [[Qt hello world]]
  63
  64 ## Gnome
  65 - GNU Network Object Model Environment
  66 - Window manager
  67 - Vývojová platforma
  68 - GTK+
  69 - V r. 1997 Miguel de Icaza and Federico Mena právě kvůli problémům s Qt licencí v KDE.
  70
  71 ## KDE
  72 - 1996 Matthias Ettrich, student Eberhard Karls University v Tübingen.
  73 - Qt
  74 - Trošku jiná filosofie než Gnome, ale v podstatě to samé.
  75
  76
  77   [1]: X_client_sever_example.svg
  78   [2]: http://cs.wikipedia.org/wiki/X_display_manager
  79   [3]: xlib.png
  80
  81